Jodi Picoultovou jsem poprvé zaznamenala, když se českou blogosférou začaly šířit doslova ódy na její v roce 2014 vydanou Vypravěčku. Přestože jsem o tom nějaký čas přemýšlela, nakonec jsem si tuhle více než pěti set stránkovou bichli nekoupila... odrazovalo mě především to, jak je tlustá. Jsem totiž extrémně pomalý čtenář, který navíc nečte každý den, a tak jsem si říkala, že bych tuhle knížku louskala setsakramentsky dlouho...
Musela bych být ovšem slepá a hluchá, abych si nevšimla, jak jsou všichni kolem mě z té knihy nadšení. Proto, když jsem v knihovně narazila na Jodiin nejnovější román, Čas odejít, okamžitě jsem po něm sáhla. Zaujala mě krásná obálka i anotace a hlavně jsem chtěla zjistit, co všichni na té Picoultové mají...
Hlavní hrdinkou knihy Čas odejít je dvanáctiletá Jenna, jejíž matka před lety beze stopy (a za záhadných okolností) zmizela. Zem se po ní slehla poté, co její kolegyni v rezervaci udupal slon. Přestože Jenna byla tehdy úplně malá, s nečekanou ztrátou matky se dodnes nesmířila a stále po ní pátrá. Není to ale jednoduché. Tím spíš, že Jennin otec po této události skončil na psychiatrii.
Jenna zajde za vědmou a podaří se jí dokonce najít policistu, který před lety toto neštěstí v rezervaci vyšetřoval.
A navíc má matčiny deníky. Spoustu matčiných deníků... ve kterých, jak stále věří, se skrývá klíč k celé události. Jde jen o to, ho najít...
Hned na úvod musím napsat, že román Čas odejít má téměř 500 stran, ale čte se hrozně rychle. Nejprve jsem k němu byla trochu skeptická (přece jenom - s dvanáctiletou hlavní hrdinkou se v knize pro dospělé nesetkáváte každý den), ale už po třiceti stranách jsem se autorce musela omluvit. Román je až neuvěřitelně čtivý a poutavý - je to taková ta kniha, která Vás nutí číst stále dál a dál...
Příběh je vyprávěn z pohledu hned několika osob, což mu jen dodává "ty správné grády." Každý vypravěč má jiný font písma, takže ani při nejlepší vůli není možné se v ději ztratit. V knížce se stále něco děje a (ač se to zdá neuvěřitelné) není tu ani stránka navíc.
Román Čas odejít je skvěle propracovaná kniha, ve které najdete spoustu napětí, ale i lásky a nenávisti. Jsou tady všechny emoce, které lidské srdce dokáže vyprodukovat. Na své si přijdou milovníci detektivek, romantických příběhů, thrillerů i psychologických románů. Nějak nemůžu uvěřit, že se autorce podařilo spojit tolik žánrů do jedné knihy - ale sami uvidíte, že to funguje naprosto báječně.
A závěr? Úžasný! Naprosto nepředvídatelný a šokující. Po jeho přečtení jsem měla slzy v očích - v životě by mě nenapadlo, že to skončí zrovna takhle. A věřte, že takový konec si netipnou, ani ti "nejzkušenější" čtenáři z Vás - něco takového se odhadnout snad ani nedá.
Když jsem si zpětně promítala v hlavě celý příběh, došlo mi, že to Jodi Picoultová měla od začátku skvěle vymyšlené - po přečtení to do sebe všechno krásně zapadlo, smysl začaly dávat i ty naprosté maličkosti, které jsem zprvu přehlížela... autorka navíc nemohla vymyslet trefnější název.
Když to shrnu - Čas odejít mě naprosto nadchl. Pokud máte zrovna teď chuť přečíst si něco nezapomenutelného, emotivního a krásného - sáhněte po této knize. Dokáže uspokojit i ty nejnáročnější z Vás. Na příběh, který se zde ukrývá, budete myslet ještě dlouho po dočtení. Tak jako já. Knížka se mi dostala hluboko do srdce... a věřím, že tam zůstane napořád.
Název: Čas odejít
Autor: Jodi Picoultová
Přeložila: Alexandra Fraisová
Vydalo nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2015
Počet stran: 456
Hodnocení: 100 %
.
Žádné komentáře:
Okomentovat