![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgno3qBGGHYO4BFuaU5XvAGjd52YPE7U3vi4m-MSYBklANmVKUCTJtqGamQiwfOAKCjNzvnUnNvDRt52LcKH56q33cD3agfwkcHYEkF6d-orRHu4F6yhYe9b-WfbAMByGTidLe-1ldf1J0/s280/cestovani8.jpg)
Odjakživa jsem nechápala, proč se mnou technika nekomunikuje a proč všechny věci, které ostatním bez problémů fungují, mně prostě nejdou. Na konci školy, když jsem dělala absolventskou práci o fejetonech, mi bylo mou drahou vedoucí Mgr. Šárkou Maternovou řečeno: "V klidu pracujte, konečné úpravy uděláme úplně na závěr."
Chvíli jsem se jí snažila vysvětlit, že moje počítačová gramotnost skončila někde u tvoření složek a souborů, ale nakonec jsem to vzdala. Ono s paní Maternovou se v tomto ohledu ani moc diskutovat nedalo. Žena, kterou jsem dost dlouho podezírala, že svého manžela po večerech zkouší z větných rozborů, mojí závěrečnou prezentací před absolutorní komisí doslova žila. Nutno podotknout, že svým nadšením mě dokázala perfektně nakazit, za což jsem jí vděčná (neboť v den D se ukázalo, že mě jakási komise považovala za chytřejší, než ve skutečnosti jsem). Patnáct minut zasvěceného výkladu a odpovídání na otázky mi přineslo diplom, na který se v klidu a míru práší už několik let.
Teď se při vzpomínce na ty roztřesené nohy a zpocené dlaně usmívám, ale tenkrát mi veselo nebylo. Zvlášť, když jsem zjistila, že číslování od strany pět nás ve škole rozhodně neučili. A zřejmě jsem chyběla i na tvoření obsahu a psaní citací. Ještě třicet hodin před odevzdáním práce jsem se hroutila a prohlašovala, že žádnou školu k životu vlastně vůbec nepotřebuju. Nepomáhaly ani zasvěcené rady spolužaček, odkazy na generátory a doufání, že se to nakonec udělá nějak samo. Dodnes nechápu, jak jsem tu práci nakonec mohla odevzdat ve stavu, v jakém jsem ji odevzdala a z těch úprav si už nic nepamatuju.
Obdobný problém nastal, když jsme se s přítelem před rokem rozhodli, že si pořídíme ADSL internet od společnosti T-mobile. Technik, který nám přišel zkontrolovat zásuvky, se dušoval, že k modemu dostaneme ZCELA JEDNODUCHÝ NÁVOD a modem dokážu zapojit i sama. Výsledek? Jediné, co na tom návodu bylo jednoduché, byla čeština, kterou jsem horko těžko nakonec rozeznala.
Takže si dokážete představit, kolik práce a úsilí mě stálo vytvořit facebookovou stránku. Doufám, že se Vám bude líbit - a třeba na ni pozvete i své přátele.
Žádné komentáře:
Okomentovat