pondělí 26. října 2015

Pozlátko Táni Keleové - Vasilkové ukazuje pomíjivost štěstí i peněz


Táňa Keleová - Vasilková je už léta mou srdeční záležitostí. Tahle sympatická Slovenka, která vystudovala žurnalistiku a momentálně se pyšní titulem "máma tří dětí," píše prostě světově. Na svém kontě má už přes patnáct románů a neustále "chrlí" další - ovšem aniž by její příběhy utrpěly na kvalitě. Píše čtivě a bez zbytečných úvodů Vás rovnou vtáhne do děje.  Její romány beru do rukou vždy, když potřebuju vsadit na jistotu - každá kniha s Tániným podpisem je totiž zárukou dobrého čtení. A u Pozlátka tomu rozhodně není jinak... 


Hlavní hrdinka se jmenuje Ema a při prvním setkání Vás zaručeně zaskočí. Je totiž typickým příkladem rozmazlené paničky z vyšších kruhů. Přestože má sotva ročního syna, většinu času tráví s oblibou na kosmetice, na masážích a v sauně. O Erika mezitím pečuje najatá chůva Eliška.... a o kuchyni kuchařka - starší paní jménem Klára. Manžel Karel péči nepotřebuje. Jednak je o patnáct let starší než Ema a potom... jako uznávaný architekt stejně není většinu času doma. Nutno podotknout, že je to nakonec možná dobře. Karel totiž Erika miluje... a miluje i svou ženu, kterou vnímá všelijak... jen ne reálně. 
Rodinná idyla plná luxusu, večírků, drahých večeří v restauracích a divadelních představení končí naprosto nečekaně - na dovolené u moře. Právě zde, na Francouzské Riviéře, se totiž Ema seznámí s mladým sympatickým Silvestrem. Zprvu nevinné setkání má po příletu domů nečekanou dohru a Ema se pouští do milostného dobrodružství, které se jí ovšem záhy vymyká z rukou... 
Musím říct, že "Pozlátko" mě naprosto pohltilo. Táňa Keleová - Vasilková opět vystavěla nepříliš dlouhý, a přitom brilantní příběh, plný emocí a nečekaných okamžiků. Knížka krásně gradovala - do poslední stránky jste si nemohli být jisti tím, jak to dopadne. 
Ema není nijak zvlášť sympatická hrdinka (což je také hlavní výtka objevující se v hodnocení na Databázi knih), ale i když je to k nevíře, lidí, jako je ona, mezi námi chodí neuvěřitelné množství. A i když nerada, musím přiznat, že místy jsem tuhle zelenookou krásku obdivovala. Vadil mi sice její přístup k synovi a k manželovi, a také její povrchnost, ale ta cílevědomost, se kterou proplouvala životem, byla nevídaná. Všechno jí vycházelo a kdyby včas dokázala ukočírovat svoje milostné počínání, nesetkala by se s jedinou překážkou. Takových lidí chodí po světě spousta. Nedívají se nalevo, ani napravo, nemají z ničeho strach, nic si nepřipouštějí... a stavějí vily a zakládají pochybné byznysy, ze kterých těží miliony. Tak to prostě u nás je. 

Suma sumárum: Kniha Pozlátko byla báječná a já ji doporučuji úplně všem - dokonce i těm, kteří aktuálně bojují se "čtecí krizí," a hledají způsob jak ji překonat. Tenhle román je tak dynamický a nabitý dějem, že nebudete mít klid, dokud ho nedočtete. 

Za mě velký palec nahoru a plných 100 procent. Táňa prostě psát umí. 

Název: Pozlátko
Autor: Táňa Keleová - Vasilková 
Přeložila: Eva Macháčková
Vydalo nakladatelství: Noxi
Rok vydání: 2009
Počet stran: 237
Hodnocení: 100%




Žádné komentáře:

Okomentovat