Román Lucy Clarkeové Poslední nádech jsem si (po chvilce přemýšlení) přivezla z letošního veletrhu Svět knihy. Teď, když v mé sbírce získal status "přečtená kniha," mohu říci jediné - gratuluji své nerozhodnosti a zvědavosti. Poslední nádech je totiž naprosto skvělý psychologický román, který by byla škoda minout. A obálka? Ač se mi zprvu nelíbila, po přečtení ji plně chápu - a je výstižná!
Hlavní hrdinka této knihy, Eva, je vdaná pouze deset měsíců, když se její manžel Jackson utopí při rybaření. I přes veškerou snahu záchranářů se jeho tělo nepodaří najít... a tak Eva uspořádá alespoň zádušní mši.
Hned po ní se rozhodne odjet do Tasmánie - země, ve které se její manžel narodil. Chce se tu setkat s jeho příbuznými, které dosud zná jen z dopisů a z vyprávění... a také vyhledat Jacksonovy dávné přátele. Věří totiž, že společným truchlením a vzpomínáním alespoň trochu uleví své duši...
Hned po příjezdu se ale ukazuje, že zamířit do Tasmánie, nebyl právě nejlepší nápad. Zdá se, že zde není vítaná. Rodiště jejího manžela navíc skrývá mnoho tajemství, která se Eva neměla nikdy dozvědět...
Románu Poslední nádech jsem si poprvé všimla u Šárky na blogu Můj knižní ráj, kde na tuto knihu byla moc hezká recenze. Za nějakou dobu o Posledním nádechu mluvila Rodaw z Knihánkova, která s ním rovněž byla spokojená... od knihy jsem tudíž měla veliká očekávání!
A nezklamala mě! Poslední nádech suverénně patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Je to velice čtivě napsané, svižné a v závěru hodně překvapivé! Hlavní hrdinka Eva mi byla od začátku sympatická, její životní peripetie jsem sdílela s velkou chutí. V poslední třetině už nebylo možné knihu odložit - četla jsem i na záchodě (což jen dokládá její kvality - věřte mi, že na wc si obvykle nečtu... :-) ).
Poslední nádech mě velice mile překvapil - je to opravdu podařená kniha. Jedna z těch, u které se těšíte na konec... nicméně ne proto, abyste to "měli už za sebou", ale proto, abyste se konečně dozvěděli, jak to celé dopadne. Román je plný emocí, závěr krásně vygradoval. Na knize je znát, že autorka má příběh velmi dobře promyšlený, rozuzlení si nechala až na několik posledních stránek.
Když to shrnu, Poslední nádech se mi moc líbil a rozhodně ho doporučuji. Ocení ho zejména milovnice psychologických románů s neotřelou zápletkou. Knížku bych asi nenazývala thrillerem, ale napětí zde rozhodně nechybí.
Máte-li teprve před dovolenou, Poslední nádech určitě vezměte s sebou. Není nijak dramaticky obsáhlý, ale je čtivý a troufám si tvrdit, že ho zvládnete přelouskat za jeden, dva dny.
Název: Poslední nádech
Autor: Lucy Clarkeová
Přeložila: Eva Štěpánková
Vydalo nakladatelství: Cosmopolis (Nakladatelský dům Grada)
Rok vydání: 2015
Počet stran: 304
Hodnocení: 100 %
Jsme moc ráda, že se ti kniha líbila :)
OdpovědětVymazatTak o téhle jsem ještě neslyšela. Píšu na seznam.
OdpovědětVymazatKnihu jsem zkoušela, ale bohužel mě moc nebavila...nebo já nevím jak to říct, ne že by mě přímo nebavila, ale prostě jsem ji rozečetla a pak přišly mnohem lepší knihy, které jsem přečetla a už jsem knihu musela vrátit do knihovny. Možná si ji ještě někdy půjčím, ale pravděpodobně ne. Jsem ale ráda, že tobě se líbila.
OdpovědětVymazatPoslední nádech jsem četla a pamatuji si, že mě kniha moc mile překvapila. Jen ten konec mi přišel docela předvídatelný :)
OdpovědětVymazat