Jak jsme slavili Velikonoce...

 

Krásný den, přátelé! 

Letošní svátky jara jsou minulostí. Jak jste si je užili? Jak jste je oslavili? Barvíte vajíčka? Pečete beránka anebo mazanec? Vyrazili jste do přírody? 

Ještě než mi to prozradíte, přečtěte si, jak to probíhalo u nás. Druhé Velikonoce v lockdownu. A poslední, které trávíme jako partneři. Ty další už oslavíme jako manželé - moc se na to těším. :-)

Letošní Velikonoce byly pro mě výjimečné. Už někdy v lednu jsem svého muže poprosila, aby si na svátky jara sjednal volno... a víte co? On na to nezapomněl! A vůbec nejlepší je, že se to podařilo. Původně měl mít volno od soboty do úterka (pracuje v obchodě s potravinami), ale pak přišlo vládní nařízení a měl volný i pátek. Takže jsme byli spolu celé čtyři dny. 

A že byl lockdown a zavřené okresy? Vlastně mi to ani nevadilo. Aspoň jsem ho měla jen pro sebe. 

Pokud se ptáte na velikonoční výzdobu, tak to je něco, co bohužel dost dobře nezvládám. Zatímco o Vánocích bych potřebovala stromeček a světýlka už někdy v listopadu, o Velikonocích jsem marná. Nemám nic. Proutěný karabáč - nebo chcete-li pomlázku - jsme ani nevytáhli ze skříně (od loňska jsem ji schovala) a neměla jsem doma ani jedno vajíčko - pokud teda nepočítám ta v lednici. 

Pojďme ovšem k tomu, co jsme měli. 

Aby bylo velikonočním tradicím učiněno zadost, měli jsme mazanec. Můj muž je totiž původním povoláním pekař s dvacetiletou praxí v oboru, a přestože už jako pekař nepracuje, své řemeslo miluje stále. Ráda ho pozoruji při práci s těstem, protože v tu chvíli se mi vždycky zdá maximálně šťastný. Často se stává, že si při pečení dokonce zpívá. 

 

Kdyby můj muž dopředu věděl, že jeho letošní mazanec bude na internetu, zřejmě by nebyl nadšený. On totiž tvrdí, že se mu nepovedl, protože byl v troubě o něco dýl, než by bylo vhodné. Oba jsme si v době, kdy se mazanec opaloval, svorně četli a na troubu se zapomnělo... ale nakonec to dopadlo dobře. Mazaneček byl totiž výborný. Povedl se - stejně jako loni. 

Velikonoční snídaně... nejraději mám mazanec s tlustou vrstvou másla a domácího džemu. Pokud jde o jablíčka, spotřebuju jich docela dost. Jablíčko mám prakticky ke každé snídani. Domácími marmeládami nás zásobuje Vaškova maminka. A umí to dobře. Marmeládu dokáže vytvořit skoro ze všeho a vždycky je to moc dobré. 

Když jsme u toho velikonočního jídla, ukážu Vám ještě naši velikonoční nádivku - respektive kuřátko s velikonoční nádivkou. Nádivku jsem ochutnala poprvé až v Čechách - u nás na Moravě se jaktěživ nádivka nedělala. Maximálně kuřecí roláda. Ale nádivka nikdy. 

Poprvé jsem jedla nádivku před lety u kamarádky a neskutečně mi chutnala. Tehdy ovšem byla samostatně v pekáčku a jedla se jen tak. Vzpomínám si, že mi kamarádka vysvětlovala, že do ní dává kopřivy - to mě zaujalo. Vašek do ní dal petrželku. A uzené. Pokud by Vás to zajímalo, dělali jsme ji z toustového chleba. Rohlíky moc nekupujeme. 

No a pak jsme taky o Velikonocích slavili - můj muž se totiž narodil 3. dubna, takže letos na velikonoční sobotu. Ale nějaké velké oslavy jsme nedělali. Byli jsme prostě a jednoduše spolu. 

Nachystalo se "zobání" (v našem případě nějaká ta klobáska, sýr a dobré olivy - olivy naprosto miluju) a poseděli jsme u dobrého vína. Byl to hezký večer. A pustili jsme si film Ready Player One, snímek natočený podle stejnojmenné knižní předlohy. Znáte? Viděli jste?  

Vašek tento film viděl už vícekrát a má ho rád - dokonce četl i knihu. Já jsem knížku zahlídla, ale nečetla jsem ji - žila jsem v tom, že to není pro mě. A víte co? Ukázalo se, že jsem se mýlila! Zatím nevím jak kniha, ale film se mi líbil moc. A to nejsem příznivcem ani počítačových her, ani virtuální reality. 

Takže to byly naše Velikonoce - tak nějak v kostce. Zvládli jsme i jednu dlouhou - pětikilometrovou - procházku jarní přírodou... bylo to moc fajn. :-)

Jak jste letošní svátky jara prožili Vy? 

Napište mi to! Budu moc ráda.