středa 24. května 2017

Taky se snažíte Ať myši nepláčou?


O českých spisovatelích se mezi bloggery a youtubery stále mluví méně, než by se slušelo. Znám i takové, kteří se k tomu, že autory domácí scény příliš nečtou, dobrovolně přiznávají. Také se občas přistihnu, že jsem nic z českých luhů a hájů dlouho nečetla, ale narozdíl od jiných mi to tu a tam vadí, a tak to hledím rychle napravit. To je i případ Magdy Váňové a jejího románu "Ať myši nepláčou." Narazila jsem na něj v naší městské knihovně, a protože mi jméno autorky bylo povědomé, rozhodla jsem se, dát této knize šanci. A víte co? Neprohloupila jsem! Bylo to totiž naprosto skvělé!


Hlavní hrdinkou příběhu je Karla, kterou poprvé potkáváme v den jejích osmnáctých narozenin. Shodou osudových náhod se po oslavě své plnoletosti ocitne ve "vykřičeném domě" a přes rok zde působí jako společnice. Tato relativně krátká zkušenost Karlu ovlivní víc, než by se mohlo na první pohled zdát - od té doby totiž usiluje vždy jen o ten nejlepší  životní standart. Jenže... skutečně je bohatství a přepych to, co nás činí šťastnými? A jak velké materiální zajištění od nás rodina očekává?  Říká se, že peníze jsou až na prvním místě a bez nich to nejde... myslíte si to také? 

Karla kráčí životem sice s naditou peněženkou, ale také s hrůzou, strachem a pokořením. A pak těžce onemocní...

Román "Ať myši nepláčou" je pro mě po dlouhé době knížka, od které jsem se neuměla odtrhnout. Skvěle napsané, čtivé a uvěřitelné od samého začátku. Karlu jsem si okamžitě oblíbila a to i proto, že z ní Magda Váňová nedělá chudáčka ani superhrdinku. Stvořila prostě ženskou z masa a kostí, která má svoje chyby a která se životem protlouká jak nejlépe umí. 

Na knížce mě velice bavila i skutečnost, že s hlavní hrdinkou strávíme většinu života. Potkáváme ji jako osmnáctiletou středoškolačku a opouštíme jako téměř padesátiletou ženu. Budete u všech jejích  životních proher i úspěchů - včetně svatby a narození syna. 

Když jsem koukala na Databázi knih, překvapilo mě, jak nízké hodnocení tahle knížka má, přičemž komentující jí vyčítají hlavně sladkobolný závěr. Musím říct, že s tímto tvrzením nesouhlasím. Závěr totiž není sladkobolný - jen nadějeplný. Ale asi záleží na úhlu pohledu. 

Když to shrnu - Román Ať myši nepláčou je za mě naprosto vynikající knížka, která Vás donutí zamyslet se nad životními hodnotami. Velice poutavé a svižné čtení, pro ty zdatnější tak na dva večery. 

Opravdu víte, co je v životě nejdůležitější? 

A dám Vám radu na závěr - nikdy nic neplánujte. I na příběhu Karly je vidět, že všechno je vždycky trochu jinak, než si člověk představoval.. 

Název: Ať myši nepláčou
Autor: Magda Váňová
Vydalo nakladatelství: Šulc - Švarc
Rok vydání: 2012
Počet stran: 352
Hodnocení: 100 % 



2 komentáře:

  1. O knížce jsem slyšela, ale prvně na ní čtu recenzi a moc děkuji. Poohlídnu se po ní.
    Od autorky mám za sebou knihu: Sestra a sestřička a knížku povídek: Náhoda nebo osud. A obě se mi docela líbily. Ta povídková o něco více. Doma na mě čeká zatím neotevřená loňská novinka (myslím že zatím poslední vydaná autorčina kniha) Nebýt sám.

    OdpovědětVymazat