Pusinku od Sophie Hannah jsem dostala jako dárek od Šárky Fofoňkové z blogu Můj knižní ráj (odkaz ZDE), a protože se Šárkou máme na knížky podobný vkus, moc jsem se těšila, co mě čeká. Tím spíš, že Šárce se Pusinka líbila...
O to větší však bylo moje zklamání. To, co zpočátku vypadalo jako parádní thriller, se totiž v průběhu čtení změnilo v parádní slátaninu. Proč? Dozvíte se, když budete číst dál....
Začíná to slibně - hlavní hrdinka Alice si na chvíli odskočí od svého dvoutýdenního miminka a když se vrátí, zjišťuje, že dítě v postýlce není její. Alicin manžel David, který měl malou Florence na starosti, se pochopitelně domnívá, že se jeho žena zbláznila. Nicméně i přesto se policie pouští do vyšetřování...
Knížka se ze začátku četla jedním dechem, opravdu mě to chytlo. Ale pak jako by autorce došel dech a nevěděla, co dál. Z mého pohledu opravdu průšvih. A značně překombinovaný. Navíc v samém závěru i plný násilí jehož význam jsem nepochopila. A zklamal mě i samotný konec, protože jsem nedostala odpovědi na všechny své otázky.
Sečteno a podtrženo, za sebe Pusinku opravdu doporučit nemůžu. Mám ráda knížky, ve kterých vše vyústí v logický závěr, což se tady nestalo. Pusinka mi absolutně nesedla a jako celek se mi nelíbila. Konec mě akorát naštval.
Název: Pusinka
Autor: Sophie Hannah
Vydalo nakladatelství: Ikar (Euromedia Group)
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Hodnocení: 50 %
Žádné komentáře:
Okomentovat